V sezóně 2012/2013 jsem měl možnost zahrát si na hostování v mužstvu druholigového nováčka Gambitu Jihlava A. Na rozdíl od mizerného výsledku v krajské soutěži (4/7) jsem zde dosáhl pěkného výsledku 3/3. V důsledku toho mi stouplo FIDE ELO na pro mě rekordních 2116 bodů a konečně jsem se dostal k KM. Když jsem totiž před dvaceti lety z rodinných a pracovních důvodů končil s šachy, tak jsem měl uhrán 1 bal KM a měl jsem ELO 2099.
Tímto článkem bych chtěl uklidnit všechny budoucí soupeře a ukázat, že žádné zlepšení hry nenastalo - spíše naopak.
Poprvé jsem nastoupil v listopadu proti Jaroslavu Odehnalovi (2028) z Tábora. V zahájení jsem nevyužil všech možností a tak hra dospěla do této pozice (černý na tahu), kdy černý již postupně vyrovnává hry.
Kdo by si partii přehrával, tak by zjistil, že se v této pozici vzdal. Proč? Protože černý šáhl na Jc6 a chtěl s ním zahrát na Je7. Jakmile si to uvědomil, tak se okamžitě vzdal.
V této partii jsem stál alespoň vyrovnaně, což se o ostatních partiích říci nedá.V obou jsem hrál černými moderní zahájení (1. g6) a v obou jsem musel po nepovedeném pořadí tahů uskutečnit nouzový záchranný plán - po provalení hradeb na královském křídle utéci na dámské křídlo. To je jeden z důvodů, proč se v moderním zahájení rošuje se zpožděním nebo vůbec.
Diagram partie s Filipem Lacinou (2067) z pražského Vyšehradu ukazuje situaci, kdy po mém nepovedeném hrochovi přistoupil bílý správně k programovému průlomu 10. f5. Černý zahrál 10. gxf5 a po 11.exf5 nezbylo nic jiného než uskutečnit zmíněný nouzový plán 11. 0-0-0. Po 12.fxe6 fxe6 jsme dospěli k pozici, kde se již chybí jen trošička, aby se pozice černého rozpadla (např. po De3 nebo Dd3, hrozí výpad Jg5 a materiální ztráty jsou nevyhnutelné.
Nicméně soupeř si vybral špatně, po kratším přemítání zahrál 13. d5? Hned jsem zahrál 13. Je5 a po 14.. Jxe5 a Sxe5 se mi dýchalo podstatně lépe. Bílý pokračoval ve špatném plánu a zahrál 15.Dg4, na což jsem hrál 15.Kb8 (lepší ještě bylo 15.. Jf6 16.Dxe6 Dxe6 17.dxe6 Sd4+ 18. Kh1 Vdg8). a po 16.Sg5 přišlo pro soupeře nečekané Dg7.
Následovalo 17. Dh4 Vc8 a nyní spáchal bílý sebevraždu pozřením dxe6 a oživením mého mrtvolného střelce na b7. Po 18. h6 již nebylo co řešit.Sg5 se nemůže hnout pro Dxg2 mat.
Poslední partie se hrála v závěrečném kole s Vlašimí, kdy byl Gambit již zachráněn a šlo již jen o čest. Přesto hosté přijeli v nejsilnější sestavě. Rád bych zde nejdříve uvedl diagram ze střední hry po 29.tahu černého.
Bílý má pěšce navíc, hrozí postupem e5-e6 a přesto tuto partii nevyhrál (Stoklasa (2176)-Karban). Jak je to možné? Šachy jsou totiž boj, ten kdo partii jednou vzdal, již nemůže vyhrát. Tuto zásadu jsem si v této partii již poněkolikáté ověřil.
Hráli jsme opět moderní zahájení a dostali jsme se do této pozice.
Hráli jsme opět moderní zahájení a dostali jsme se do této pozice.
Posledním tahem (De6) jsem ucpal e6 a říkal jsem si, že to tak hrozné není. Dáma sice není nejlepší blokádová figura, ale ještě dýchám. Přestal jsem dýchat, když jsem viděl na šachovnici další tah bílého 17. g4!!.
Musím říci, že se mi tento tah velmi líbí a byl bych rád, kdyby se mi někdy podařilo vymyslet něco podobného. Rázem je pozice černého rozmetaná na kousky. Zbývá tedy uskutečnit nouzový plán - dlouhou rošádu, protože královské křídlo je ztraceno. Po 17. 0-0-0 18. gxf5 Dc6 jsme dospěli k této pozici.
Musím říci, že se mi tento tah velmi líbí a byl bych rád, kdyby se mi někdy podařilo vymyslet něco podobného. Rázem je pozice černého rozmetaná na kousky. Zbývá tedy uskutečnit nouzový plán - dlouhou rošádu, protože královské křídlo je ztraceno. Po 17. 0-0-0 18. gxf5 Dc6 jsme dospěli k této pozici.
Jedna z ironických rad zní nějak takto: "Pokud Váš soupeř začne dělat velmistrovské tahy, tak počkejte, on se porazí sám." V této pozici bylo určitě důslednějším pokračováním 19.fxg6 fxg6 a 20.Jh4, ale všichni znáte ten pocit, kdy výhra je blízko a kdy se nikomu nechce vyhledávat zápletky. Míněno asi obavou, že by se mohl otevřít sloupec na bílého krále a ze zjištění, že pěšec a poziční výhoda je dostatečné k výhře, zahrál černý 19.f6 a znovu jsem dostal šanci.
Zde jsem přepočítal materiál (tu a tam to není špatné) a zjistil jsem, že nemám o dva pěšce méně a mizernou pozici, jak jsem si myslel. Když chybí jen jeden pěšec, je možné ještě nějakého obětovat a proto jsem zahrál 37.c5 (navíc do časovky). Po nepřesném 38.Vbc1 Jc6 39.dxc5 přišlo d4 a po několika hodinách si zase má pozice připadala trochu hratelná.
Nyní přišlo 40.e6 d3 a bílý neudržel nervy a otravného pěšce zlikvidoval - 41.Sxd3??, po 41.Vxd3 a Jd8! jsou hry vyrovnané.
Partie potom dospěla až do této malebné pozice, kdy na proměnu na poli f8 čekají pěkně v řadě již tři bílí pěšci (jak říká Aleš Vondra - jako na motorce). Zde již však tahá bílý za kratší konec.
Vítězství černého vyrovnalo stav zápasu na konečných 4:4 a podle reakcí pobavilo i přihlížející diváky. Jako ukázka tématu "význam boje v šachové partii" udělalo i mně radost. Na webu Vlašimi jsem našel toto hodnocení:
Zápas tak za stavu 3:4 vrcholil neskutečnou divočinou na 4. šachovnici. Partie Honzy Stoklasy zvedala diváky od půllitrů v sousedící hospůdce, a ač nedopadla podle našich představ, byla důstojnou tečkou za letošní vydařenou sezonou.
Zápas tak za stavu 3:4 vrcholil neskutečnou divočinou na 4. šachovnici. Partie Honzy Stoklasy zvedala diváky od půllitrů v sousedící hospůdce, a ač nedopadla podle našich představ, byla důstojnou tečkou za letošní vydařenou sezonou.
Partii si můžete přehrát zde: Stoklasa - Karban 0:1, 2013
Komentáře vytvořeny pomocí CComment