OPEN Jeseník 2012 - Kouzlo švýcarského systému

11.8.2012 jsem všechno naložil, manželku, dcery, 4 bicykly a vyrazili jsme do Jeseníku. Je to poměrně daleko a tak nám trvalo skoro celé dopoledne, než jsme dojeli. Celou cestu pršelo, byl jsem v časovém presu, protože jsme chtěli jít ještě na oběd, nemohl jsem najít místnost prezentace (z podivuhodných důvodů nebyla v místě turnaje, ale v Jeseníku, což je město vzdálené asi 3 km od lázní Jeseník) atd., takže jsem k první partii dorazil již ve stavu totální vyčerpanosti.

Hrál jsem bílými s hráčem o 300 ELO bodů slabším, navíc kolem 5.tahu vyprodukoval v zahájení podivný zavinovací tah, takže jsem získal převahu a pěšce. Když jsem se měl rozhodnout, jít si i pro druhého, tak jsem si místo toho vybral nesmyslný úder v centru, po kterém jsem přišel nejen o pěšce, ale i o kvalitu. Tahal jsem to sice vytrvale a dlouho, pěšce jsem získal zpátky, dokonce jsem mohl i vyrovnat materiál, nicméně jsem partii zaslouženě prohrál.

A zde začal úřadovat můj věrný spojenec v Jeseníku - švýcarský systém. Další moji soupeři měli ELO kolem 1600 a 1800 ELO bodů a ty jsem zvládl porazit i já. Když jsem ve 4.kole utahal v koncovce, o které jsem si já i můj soupeř (ELO 1908) mysleli, že každý stojí lépe , měl jsem najednou 3 body ze 4 a posunul jsem se na 7.šachovnici celého turnaje. Zde jsem nastoupil proti mezinárodnímu mistrovi Chudinovskih (ELO 2248) a ten mě vyprášil, i když po špatně sehraném zahájení mi svitla šance, kterou jsem bohužel nevyužil.

Zde stačilo, abych zahrál 25. Jd5 a byl by klid. S takovým koníkem bych se nemusel ničeho obávat, když by ho černý vyměnil, tak by vznikla pozice s různobarevnými střelci. Můj chorý mozek vyprodukoval 25. .. b5 a po 26.e4 s hrozbou Sxc3 a Sd4 jsem zpanikařil a prohrál takřka bez výstřelu. Ještě jsem tam mohl dát Jd5 a potom obětovat kvalitu na d4.

Tím jsem se opět uklidil do zadních pozic a následující dvě partie jsem vyhrál - s Veselovským (ELO 1937) a Trombíkem (ELO 2035). Po sedmi kolech jsem měl 5 bodů ze 7 možných a říkal jsem si, že s tím už musím být spokojen, protože při mém posledním turnaji ve Žďáru jsem skončil na 50% (4,5 bodu, ale silnější soupeři).

V osmém kole jsem se dostal dokonce na 4. šachovnici a můj soupeř byl mezinárodní mistr Piankov (ELO 2338). K šachovnici přišel tichý starší pán, který zvolil velice klidnou výstavbu, nicméně asi po sedmi tazích černými jsem stál podezřele a po dalších pěti již na prohru. Jestliže v 5.kole jsem měl nějakou šanci, zde nikoli.

Švýcarský systém mě do posledního kola přidělil hráče s ELO 1944, který mi již po prvním tahu nabídl remízu, protože měl šance vyhrát kategorii do 1999 ELO bodů. Tu jsem odmítl s tím, že sice mi o nic již nejde (což jsem si myslel, ale pravda to nebyla), ale že bych chtěl udělat alespoň 15 tahů. Soupeř pokýval hlavou a pustil se do zcela podezřelého Carokanu, který jsem hrál již potřetí, takže jsem si hlavu moc namáhat nemusel. Po 12.tahu odevzdal figuru a nastalo pro mě velké dilema - co s tím?
Mohu dát partii za remiz, když mám o figuru více? Nepoškodím tím ostatní? Nebylo by to porušení sportovní etiky? Nakonec jsem se rozhodl pokračovat a partii jsem vyhrál, ale neměl jsem z toho dobrý pocit. Pro příště se vyvaruji všech diskusí a remízu odmítnu mlčky pokračováním v partii!

Se 6 body z 9 jsem nakonec skončil na 15. místě (vítěz P.Munk měl 7 bodů), v kategorii ratingu mezi 2000-2099 dokonce na 3.místě - asi trochu nezaslouženě. Významný podíl na výsledku má již zmíněný švýcarský systém, který vzorně spolupracoval.

Jako partiovou ukázku jsem zvolil partii z 6.kola, s p.Veselským - podle mého názoru útočná partie z obou stran. Pozice se mi začala líbit, až když jsem obětoval kvalitu.

Pokud by chtěl někdo do Jeseníku na šachy vyrazit, turnaj mohu doporučit. Lázeňské prostředí je velmi pěkné, organizace klapala bez problémů a hrací sál byl dostatečně prostorný. Specialitou turnaje byly dvě dvoukola, které umožnily mít jeden celý den volný, což jsme využili pro cyklistický výlet na Rejvíz.